Převzvato z časopisu Proč ne 

Jak golf předběhl mariáš

Kateřina Hanáčková - redaktorka

 Před 110 lety na tomhle hřišti odpalovali míčky lázeňští šviháci. O půl století později tady parta zapálenců po rundičce golfu opékala buřty u táboráku. Teď tady tomu jeden z nich šéfuje. Klubu vrátil atmosféru staré dobré Anglie a jeho výročí chce letos oslavit stylově - historickým turnajem džentlmenů v sakách a vázankách.

Začátkem dubna vypadá golfové hřiště v Mariánských lázních jako člověk, který se po ránu líně protahuje v posteli a mžourá kolem ospalýma očima. Ani rododendrony u příjezdové cesty ještě nevzaly jaro na vědomí. Už za pár týdnů ale pokvetou jako smyslů zbavené a namísto tvrdohlavých sněhových vloček se budou na trávník snášet bílé míčky.

Advokát Milan Veselý, který ve zdejším Royal Clubu Mariánské lázně působí jako prezident, ukazuje, kde všude to bude kvést, pulzovat a žít, až sezona začne. V jeho hlase je znát hrdost člověka, jemuž se po revoluci podařilo zvelebit zanedbané pole do podoby staroanglického golfového hřiště a vrátit klubu jeho předválečnou slávu. "Za těch sto deset let existence jsme tu měli možnost hostit tyhle slavné hráče," říká a pohledem ukáže na čtyři sloupce jmen vytištěné na billboardu poblíž jamky číslo jedna. "Teď se třeba v americké Augustě hraje US Masters, tam soutěží asi dvacet z těch, co jsou tu napsaní," zdůrazňuje.

Když se vracíme ke klubovně, schválně se loudáme, abychom si užili pohled na hrázděný dům z červených cihel, který vystupuje z kulisy mohutně vzrostlých borovic a modřínů. "Klubovnu v téhle podobě otvíral v roce 1905 anglický král Edward VII., tehdy nejmocnější panovník světa. V Marienbadu měl letní rezidenci a pořád slýchal stížnosti lázeňské smetánky, že tu nemají kde hrát golf," vypráví Veselý. Ptám se, jaké bylo Jeho Veličenstvo golfista. "Ten nikdy nevzal golfovou hůl do ruky," odpoví. "Byl dost tělnatý a na sport ho neužilo. Když se klub otevíral a král měl odpalovat, řekl, že je na to moc starý, a předal hůl opatovi tepelského kláštera. Ani ten ale předtím nikdy golf nehrál, takže chudák odpálil míček jen čtyřicet metrů daleko. Nejstarší golfový klub u nás a odstartoval svou činnost takhle neslavnou ránou," směje se.

Zakaz taboraku!

Když jste kolem roku 1905 chtěli hrát golf, znamenalo to, že jste odpalovali v saku, vázance a klobouku a vaši skupinku doprovázeli prodavači zázvorového piva a whisky - aby se povedená rána mohla hned oslavit a nepovedená zapít. Hole golfistům nosili vesničtí kluci z okolí Mariánek, kteří si přicházeli na hřiště přivydělat jako caddies. Výbavu museli tahat ve velkých kožených brašnách a často se bavili tím, že vymýšleli hráčům přezdívky - třeba lakomému automobilovému esu Louisi Renaultovi neřekli jinak než "Šunt".

Klub chce letos v srpnu oslavit výročí svého založení tak, že si v něm bude možné zahrát stejně, jako se hrálo před sto lety - v tehdejších oblecích a s historickými holemi. Jen bez toho zázvorového piva a whisky. Dámy se můžou obléknout do viktoriánské módy a tleskat. "V Anglii je golf pořád spíš sportem mužů," dodává Veselý na vysvětlenou. "Existuje tam klub, který dvě stě padesát let nepřijal jedinou ženu. Evropské unii to přišlo diskriminující, a tak se klub podvolil a změnil svůj status na smíšený. Někdy jsem ale musel uznat, že je neuvěřitelně krásné přijít do klubu, kde je ticho, všichni si čtou noviny a popíjejí whisky. Náš klub takhle vyhraněný není, i když se snažíme držet tu atmosféru Merry Old England. Tu nemá na celé kontinentální Evropě žádný jiný klub," chlubí se.

Spolek však zažil i méně uhlazené časy. "Teď je ten golf takový oficiální, ale když jsme sem jezdili v šedesátých, sedmdesátých letech, bylo to něco úplně jiného. Hrálo nás v republice pár, takže jsme se všichni znali, jezdili sem a byli tu šťastní. Každý víkend jsme po hře dělali táborák, u ohně se opékaly buřty a hrálo se na kytaru. Vždycky na nás přišel hospodář Olda Nitra, který byl z Ostravy, a začal na nás křičet: Zakaz taboraku! Vitr fouka!" volá. Pak vypráví, jaká byla nouze o hole, i míčky byly vzácností. Nedej bože, když zapadl do vysoké trávy, která spolu s křovím rostla všude kolem, protože chyběl benzin do sekaček. Kdo zahrál míč mezi stébla, musel si skočit do vesnice pro kosu a trávu si sám vysekat, než mohl pokračovat ve hře. "Nosili jsme si na cvičnou louku vlastní míčky, a ty se musely po hře ručně sbírat," pokračuje Veselý. "Hrálo nás třeba deset, takže jsme se o ně tahali, zdržovali ty, co šli hrát po nás, no hrozné! Vždycky mě bolela záda, ale ne z toho, jak jsem odpaloval, ale jak jsem se musel neustále ohýbat pro míčky," směje se.

Jsme lepší než mariáš

Sedíme s Veselým v klubových křesílkách poblíž krbu, nad nímž visí portréty Edwarda VII. a královny Alžběty II., která klubu před pár lety udělila titul "Royal". Zdi jsou ověšené fotografiemi z časů, kdy mezi členy patřili aristokrati, světoví velkoprůmyslníci nebo spisovatelé Mark Twain a Rudyard Kipling.

"Sice jsme klubem královským, ale i tak u nás hrají různí lidé. Máme řidiče trolejbusu, číšníky, řemeslníky, automechaniky... Golf není jen sportem pro staré bohaté lidi. Kdysi jsem si v Německu při hře zlomil kotník a ležel jsem v nemocnici. Chodil za mnou primář oddělení a říkal, že vždycky jezdí kolem jednoho hřiště, ale nikdy se neodvážil jít dovnitř. Dojednal jsem mu tam tréninkový víkend a dnes je jeho členem. A pomyslel jsem si, že když se takhle bojí primář nemocnice, co teprve jiní. Přitom hrát může každý. Třeba sjezdové lyžování je mnohonásobně nákladnější, a přesto u něj neexistují takové předsudky jako u golfu," stěžuje si.

Pak se pan doktor rozhlédne kolem a začne vzpomínat, jak se v devadesátých letech rozhodl proměnit starou špeluňku do podoby dnešní klubovny. "Sedávali jsme tady u kamen s těmi starými golfisty a říkali jsme si, jak by se tu asi hrálo velkým hráčům, jakými byli třeba Severiano Ballesteros nebo Bernhard Langer. A za čtyři roky zde všichni z nich seděli, popíjeli pivo a hráli šachy. Chodili jsme klubovnou, zdravili se s těmi legendami a mysleli si, že se nám to zdá," vzpomíná. "Začali jsme pro tyhle hvězdy pořádat turnaje a jeden z nich vyšel na začátek října. Počasí bylo hrozné, hrálo se na namrzlém hřišti a padal sníh. Přijel sem golfista Vijay Singh z Fidži, kterému nestačilo ani sedm svetrů a čepice," vypráví pobaveně.

Ptám se, na co dalšího je pyšný, a Veselý odpovídá: "Na konci osmdesátých let vydával Československý svaz tělesné výchovy žebříček sportů. Bylo jich tam asi sto a golf byl vždycky na posledních místech. Před námi bylo i přetahování lanem, psí spřežení, lukostřelba a sportovní mariáš," říká se smíchem. "Dneska jsme pátý nejvýznamnější sport v republice. A to je skvělé. To psí spřežení mě totiž vážně dopalovalo!"

110 LET ROYAL GOLF CLUBU

Činnost klubu přijel do Mariánských lázní v roce 1905 zahájit britský král Edward VII. Klub proto letos oslaví své kulatiny speciálními turnaji: 
pátek 21. srpna - tradiční turnaj Kings Cup pro členy klubu a pozvané hosty 
sobota 22. srpna - turnaj ke 110. výročí klubu pro členy klubu, na nějž bude navazovat Czech International Hickory Championship, golfová soutěž v historických oděvech a s holemi, s nimiž se hrálo před sto lety

"Pojmenovali jsme tenhle salónek podle golfového klubu Saint Andrews," říká Veselý. "Pro golfisty je tím, čím je Vatikán pro křesťany. A pro mě je druhým domovem."

foto: David TURECKÝ