Historie klubu

Golf Club Karlovy Vary byl založen roku 1904 „Pánským šermířským klubem“, jehož cílem bylo zvýšit nabídku sportovního využití pro lázeňské hosty. Původní 9 jamkové hřiště o rozloze 2,3 ha se nacházelo u dnešního Gejzírparku v jižní části Karlových Varů.

Z důvodu rostoucí popularity o tento sport se v roce 1928 začalo vážně diskutovat o vybudování nového hřiště s 18 jamkami. Z tohoto důvodu byl městskou radou požádán Ing. F. Gross z Inter-Club Country ve Vídni o pomoc při výběru nejvhodnějšího terénu v okolí Karlových Varů. Z možných variant byla vybrána lokalita v katastru obce Olšová Vrata.

Plány na postavení nového hřiště byly svěřeny nejznamenitějšímu odborníku své doby, pařížskému architektu C. Noskowskimu, pod jehož vedením bylo samotné osmnáctijamkové hřiště dostavěno v roce 1933. V souvislosti s hospodářskou krizí a následně válečnými událostmi se však nepodařilo uskutečnit celý projekt včetně postavení klubovny.

Po roce 1948, kdy nastal obrat v politické situaci v České republice, byl golf vyčleněn mimo zájem společnosti. I přesto se našla skupina golfistů, především z řad zakladatelů klubu, která tento jinak chátrající klenot zachránila. K obnově klubu došlo 3. 4. 1949. Od roku 1951 se stalo tradicí pořádání tzv. „Novoročního Drive“ a to vždy 1. ledna ve 13.00 hod. Rok 2004 byl však rokem velmi výjimečným a to tím, že jinak tradiční „Novoroční drive“ odstartoval oslavu 100-letého výročí Golf Clubu Karlovy Vary a golfové hry v celé zemi vůbec.

Golf Club Karlovy Vary se plně zasvětil klubovému životu, o čemž svědčí nejenom rozšíření členské základny na více než 900 členů, ale především aktivní vedení zájmových skupin jakými jsou Ladies tým, Senioři, Amatéři a Tréninkové centrum mládeže.

Karlovarské golfové Hřiště

Do Karlových Varu jsme jezdili jen na turnaje a na ligové soutěže, protože tam nebylo takové zázemí jako v Mariánských Lázních. Rok co rok se servis zlepšoval,  jídla se dovážela z hotelu Pupp. Já jako malý kluk jsem tam rád jezdil, protože v Olšových vratech bylo letiště. Skákali tam z letadel parašutisti, plachtila bezmotorová letadla a já měl pořád na co se dívat, když jsem dělal caddie. Byl tam problém s ubytováním a dopravou, protože město je 10 km od hřiště. Když už nebyl k dispozici autobus, začali jsme jezdit s kamarádkou mé matky Libuší Holubovou na její chalupu v blízké Číhané. Tam jsme byli na noc a odtud jsme vyjížděli na turnaje a ligová utkání na karlovarské golfové hřiště a někdy i  na mariánskolázeňské hřiště. Od roku 1976, kdy jsem si koupili auto, jsme už jezdili sami na turnaje a velké turnaje, na kterých jsem nesměl chybět. To už jezdil i můj bracha Vít.