Tomášek Hradecký na terase své vyli , a v Restauraci Samos ( Klánovice )

Fotky z oslav 100 let Československa a 140 let Klánovic k volnému stažení 

      T. G. Masaryk v Klánovicích na Oslavách 100 let Československa a 140 let Klánovic

100 let Československa a 140 let Klánovic                

Staré Fotky Klánovic            Rodinné foto 

Hymna Klánovic ke které jsem dal staré fotky Klánovic z archívu mého dědy Vladimíra Nováka a paní Plochové 

 Vladimír Novák 

 paní Plochová 

Vladimíra Novákova – Hradecká ( Dadula) na koni Edvarda Beneše, kterého rajtovala než si na něj sedl prezident Edvard Beneš. Bohužel už si nepamatuji jméno Koně i když každou chvíli to matka říkávala, když vyprávěla. Jezdila na něm v Troji  

Vladimira Nováková - Hradecká ( Dadula ) jezdila u Špačku 

Chov koní v Xaverově byl založen již koncem 30. let majitelem panství V. Špačkem. Chov byl původně polokrevný. Záměr vybudovat malé plnokrevné stádo je od roku 1947, kdy zde působili hřebci Tornádo a Jánošík. Polokrevné stádo bylo výrazně v převaze i po převzetí chovu státními statky, avšak na začátku 60. let po jeho začlenění do VHJ Drůbežnictví, bylo zcela nahrazeno plnokrevným. Původní polokrevné matky byly prodány, část z nich ovlivnila např. i netolický chov.

Základní stádo plnokrevných klisen bylo budováno postupně domácími i zahraničními nákupy (převážně z Maďarska). Tehdejší stav se pohyboval kolem 30 matek.

V prvních letech zde působil hřebec Korbel společně s vynikajícími Liberálem, později Mohykánem a L Amiralem. Po Liberalovi byl v roce 1969 zařazen do chovu Corvet, vítěz Československého derby 1966, který působil v chovu až do roku 1986. Tento plemeník se velmi výrazně uplatnil i v polokrevném chovu produkcí vysoce kvalitních sportovních koní.

V roce 1968 na dražbě v Newmarketu byli pro xaverovský chov zakoupeni dva angličtí plemeníci: Court Gift. v Anglii startoval ve věku 2 až 3 let úspěšně na vytrvaleckých tratích. Patřil k linii Teddy a byl pravnukem francouzského plemeníka Deux pour Centa, který ovlivnil náš chov plnokrevníka působením v Napajedlích v letech 1954 až 1956. Royal David byl příslušníkem linie Phalaiis-Pharis II. v Anglii startoval v letounských dostizích až do svých šesti let. Oba importovaní hřebci působili v chovu přes 10 let.

Velmi významně se v hřebčíně prosadil Norbert, vnuk Ticina nar. 1967 v maďarském hřebčíně Kerteskó zakoupený jako tříletý, který se svou výkonností zařadil mezi nejúspěšnější poválečné koně. Zvítězil především v maďarském derby a v československém derby, druhý se umístil v rakouském derby. Tento vynikající dostihový kůň, ale i plemeník mimořádné kvality působil v Xaverově od roku 1971. V roce 1979 byl zařazen i v našem elitním plnokrevném chovu v Napajedlích. Za 15 let působení v chovu zanechal 159 potomků, z toho 4 klasické vítěze.

Z maďarských hřebců působili v Xaverově ke konci 60. let ještě Ibrahim a Sebestyén, vítěz československého derby 1968. Výměnou za Court Gifta byl využit též Isztopirin, jehož syn Kento z xaverovské matky maďarského původu Kórisbogár, vítěz Ceny zimního favorita 1976 a Svatováclavské ceny a St. Leger 1977, působil v xaverovském chovu v letech 1980 až 1986; později byl zařazen v moravské chovné oblasti.

V chovu byli zařazeni plemeníci Tamerino ( z linie Blandford). zapůjčený z Rakouska, a Antler, vnuk Northern Dancera, pronajatý z Maďarska.

Xaverovská stáj během své existence dosáhla mnoha úspěchů na dostihové dráze. Protože vynikajících koní bylo mnoho, jmenujeme alespoň kromě uvedených úspěšných hřebců - plemeníků pravou sestru Corveta klisnu Corvetu, vítězku Československého derby 1961, Nila, vítěze Československého derby 1963, Niagaru, Floreta, Oázu. Dalšími významnými koňmi xaverovského chovu byly klisny Novela a její dcery Nela a především Nanon, vynikající klasická vítězka. Všechny tyto klisny byly zařazeny do základního stáda matek, obdobně jako importovaná klisna Quintal, která reprezentovala mimořádným způsobem xaverovskou stáj na dostihové dráze.

zdroj: www.jezdectvi.ic.cz

V posledním desetiletí se na chovu mimo jiné podílely plnokrevné klisny z majetku rodiny Špačků např. Detroit Romance a zejména pak Lady Starling, která má v současnosti v dostizích aktivní dva syny - Lestra (3 roky) a Lear Jeta (6 let).

Mimo plnokrevné Lady Starling vlastní rodina ještě dvě haflingské klisny - Lunas Lady a Luvenu, která se využívá také k chovu.

text převzat ze stránek Ustajení koní Hřebčín Xaverov Praha  

Vyprávění Antonina Krčmáře staršiho o mé matce při mé navštěvi u něj  Domově senioru v Krči  Zde 

Lady Abrahams

Tomášek Hradecký s Lady Abrahams v Motele 1. 1. 2006 ( za tyden zemřela v Londíně )

V roce 1935 si zopakovala vítězství v Juniorské soutěži v Motole a definitivně si odnesla putovní pohár. V tomto roce se kvalifikovala na Mezinárodní mistrovství republiky žen, které se hrálo v Mariánských Lázních. 

Mistrovstvím amatérů mužů a žen předcházelo v roce 1935 v Mariánských Lázních první Otevřené mistrovství ČSR, kterého se zúčastnil též slavný Henry Cotton. Náhoda tomu chtěla, že slavný muž na hřišti zahlédl trénující paní Luisu a natolik ho zaujala, že začal její trénink pozorovat z bezprostřední blízkosti. Paní Luisa si všimla jeho zájmu a zeptala se, zda-li také hraje golf. Cotton po krátkém zaváhání odpověděl, že tak trochu také, nedávno prý vyhrál British Open. A tak se seznámili. 

Rok 1936 přinesl paní Luise opět druhé místo v Ringhofferově poháru. Na stupeň nejvyšší však vystoupila paní Luisa ve Velké dámské soutěži, která se hrála v Mariánských Lázních souběžně s mistrovstvím mužů a které se zúčastnily nejlepší československé a rakouské golfistky. 

V roce 1937 sahala paní Luisa nekompromisně po mistrovském titulu, ale i tentokrát skončila na druhém místě za Maďarkou Erzsébet von Szlávy. Poslední příležitostí k získání mistrovského titulu a současně postavení První dámy českého golfu bylo pro paní Luisu mistrovství republiky v roce 1938. Mistrovství bylo prvou velkou soutěží na novém hříšti v Klánovicích. Finálový boj byl nelítostný a skončil až na 20. jamce. Zvítězila paní Luisa a stala se tak první První dámou českého golfu. 

Tento článek jsem zkopíroval ze stránek Euro  

Jak žije Lady Luisa Abrahams

22. července 2005, 16:28 - David Kasl

bývalá mistryně Československa v golfu a major letectva

Lady Luisa Abrahams (95) se narodila 21. května 1910 v Praze jako Luisa Kramerová. V roce 1938 se stala golfovou mistryní Československa. O rok později ji golf zavedl do Velké Británie. Za války sloužila Lady Abrahams u britského letectva a později u československého ve Velké Británii, kde dosáhla hodnosti majora. Po válce se vdala za majitele londýnského obchodního domu, který byl později povýšen do šlechtického stavu. Společně se po celý život věnovali charitativní činnosti ve prospěch dětí.
Lady Abrahams finančními i věcnými dary podporovala také české emigranty v zahraničí i domácí disent. Na počátku devadesátých let přivezla do Česka myšlenku Ceny vévody z Edinburghu. Dnes tráví v Praze vždy zhruba polovinu dní v měsíci. Má zde obchod a stará se o pronajatou vilu a Bubenečskou nemocnici, kterou získala zpět v restituci.
Vloni byla Lady Abrahams uvedena do Síně slávy České golfové federace a získala medaili prezidenta Václava Havla za rozvoj česko-britských vztahů. Letos v říjnu přibyl i Řád T. G. Masaryka II. třídy, který jí Václav Klaus udělil za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

1. Nejzajímavější člověk, se kterým jsem se v poslední době seznámila. Z poslední doby mě nikdo nenapadá, ale za svůj život jsem poznala hodně známých lidí. Zadobře jsem byla s Masarykovými, protože paní Masaryková trpěla maniodepresí a byla v nemocnici u mého otce. Měl psychiatrii v Bubenči. Přátelili jsme se s Freudem, byl o pět let starší než můj otec. Spolu začínali měnit psychiatrii. Dobře jsem se znala s Rooseveltem, herec Douglas Fairbanks u nás často bydlel v Londýně, scenárista Terrence Retigam byl můj velký přítel… Všechny herce jsme znali.
Za poslední dva roky se mi přihodily dvě pěkné věci: dostala jsem medaili od pana Havla a od pana Klause - medaili T. G. Masaryka. A potom jsem dostala dvě medaile k šedesátému výročí konce války. And this is all that I have to say.

2. Nejlepší nápad, o kterém jsem se dozvěděla. Chtěla bych tu rozvinout myšlenku Duke of Edinburgh‘s Award, Cenu české mládeže. Jedná se o charitativní projekt pro mladé lidi. Myslím si, že je to důležité.

3. Největší pitomost, se kterou jsem se setkala. Hodně blbých věcí dělám sama.

4. Nejdůležitější rozhodnutí, které jsem učinila. Kdybych mohla něco vrátit v čase, vystěhovala bych v roce 1939 do Anglie celou rodinu.

5. Jak nejraději trávíte volný čas? Pořád něco dělám. V rámci nadace do Česka v pondělí (18. července - poznámka redakce) přijede princ Edward. Nadaci Vévody z Edinburghu založil v roce 1960 princ Filip, můj manžel se v ní začal angažovat tuším v roce 1964. Dělám spoustu charity, například jsme s dcerou po povodních postavily školu ve vesnici Kly u Mělníka. Nemám moc volného času, v domě v Anglii máme dva psy. Jsem nudný člověk, napište to tam.

6. Který je váš oblíbený sport? Co považujete za svůj největší sportovní úspěch? Za svého života jsem zažila hodně legrace a měla vždycky ráda golf. Před ním tenis. Mým velkým přítelem byl Jarda Drobný (vítěz Wimbledonu 1954 - poznámka redakce). Když mu bylo sedm a mně osmnáct, sbíral mi míčky. Vyhrála jsem tehdy juniorské mistrovství republiky. Golf jsem hrála ještě před třemi nebo čtyřmi lety, ale pak jsem si zlámala pánev. Lékaři mi řekli, že už nikdy nebudu chodit. Odletěla jsem domů, sedmkrát mě operovali a dnes chodím i po schodech, létám sem a tam, ale golf už nehraju. Také už moc dobře nevidím.
Nejvíce si cením titulu mistryně Československa v golfu v roce 1938, protože díky tomu jsem odjela hrát do Anglie s Henrym Cottonem a neskončila v koncentračním táboře jako zbytek mé rodiny. Jako malá jsem ještě hrávala v Bubenči u kostela fotbal. Byla jsem nejlepší žákyně, protože jsem kopala oběma nohama.

7. Do které země (města) se ráda vracíte? Šedesát šest let žiju v Anglii, ale miluji vracet se do České republiky. Do Československa jsem se vrátila v roce 1946, ale když v roce 1948 nastoupili komunisté, znovu jsem odjela a vracela se jen občas kvůli obchodu. V současnosti sem jezdím jednou za měsíc.

8. Která je vaše oblíbená restaurace? V Londýně chodím často do výborného cofee shopu a restaurantu The Wolseley na Picadilly. To je moje nejmilejší restaurace.

9. Jakým pokrmům dáváte přednost, jaké preferujete nápoje? Doma máme většinou české jídlo, mám slovenskou kuchařku: takže svíčková, kachnička. V Československu jsem žila do svých devětadvaceti let, na českém jídle jsem vyrostla a miluji ho doposud. Z pití jedině minerální vodu. Ani nekouřím.

10. Patří vaření k vašim hobby? Umím jen míchaná vajíčka.

11. Jak bydlíte? Mám dům v Londýně v Hemstedu a na Vyšehradě malý byt dohromady s dcerou. Dva pokoje a obývák. V restitucích jsem dostala zpět nemocnici svého otce v Bubenči.

12. Jakým vozem jezdíte? Naše rodina v Anglii měla vždy fordy. Firma, ve které pracoval můj manžel, kupovala pouze britské vozy.

13. Investujete do vína, obrazů či jinak netradičně? Naposledy jsem víno pila v roce 1926, když mi bylo šestnáct let.

14. Jaká technologie by podle vás měla být co nejdříve vynalezena? Nerozumím všem těm e-mailům. Pro mě byl i telefon něčím neuvěřitelným. Ráda bych, aby se mé děti a vnuci měli v budoucnu dobře. Aby měli práci, která by je bavila.

Rozhovory s Lady Luisou Abrahams

 Marie Utěšilová 

 Lexa Batovec 

Tomášek Hradecký 

100 let Československa a 140 let Klánovic

 T. G. Masaryk 

Dne 12. 9. 2018 jsem šel na oběd tak jsem našel ve schránce obálku, kterou jsem si vzal když jsem přišel domů. tak jsem ji otevřel a v ni byl dopis ve kterém mě pan starosta pozval na oslavu 100 let vzniku Československa a 140 let Klánovic. Tak už přemýšlím, jak tam půjdu oblečení. Pátek a sobotu jsem odpočíval a nabíral jsem sílu na nedělní odpoledne. V sobotu ráno jsem udělal samostatnou stránku u příležitosti oslav, kam jsem už dal fotky starých Klánovic a pár rodinných fotek a i jsem převzal text ze stránek Hřebčína na Xaverově, který patřil Špačkům. Také jim patřil Hřebčín v Troji kde matka Vladimíra Nováková Hradecká ( Dadula ) začínala jezdit na koni. Měla privilegium jezdit na vlastním koni paní Baronky Špačkové a rajtovat koně prezidenta Edvarda Beneše aby byl klidní. Když s nim jel na projížďku.  Ráno jsem se obléknul už stylově, protože jsem nevěděl kdy caddie přijede a nebo kdo ke mně nečekaně přijde. Caddie Jiří Smetana přijel kole desáté a trochu tady v krbu zavlažil, protože ráno bylo 8 Cº. Jeli jsme do Babiččiny Besedy na oběd. Po obědě jsme se chvíli koukali na golf. Kolem půl třetí jsme nasedli do auta a jeli jsme ke kostelíčku. Tam jsem vystoupil a na trávníku před kostelíčkem stali stará auta. Tak jsem si je vyfotil a šel jsem pomalu za kostelík, kde se to vše odehrávalo. Sled už si nepamatuji jak to šlo po sobě ale Slezskou hymnou přivítali T.G. Masaryka s chlebem a solí. Učitelka Otahalová zazpívala Československou hymnu ( to byla nádhera). Nevím jestli všechny klánovičtí občané stali. Několik melodii zazpíval SborKlan. Byla prohlídka Klánovického kostelíka s výkladem. Selky s chlebem a solí chodili mezi lidmi a nabízeli ho. Potom otěže převzala Swingová kapela Sunny Swing Orchestra a taneční skupina Swing Buster. Bylo tam i loutkové divadlo pro děti a různé aktivity. Asi kole 5 hodiny jsem šel pomalu domů a ještě jsem se stavěl v Babiččině Besedě na cocacole a teprve jsem šel domů.   Černobílé foto  Barevné foto 

Martin Hradecký ( shoda příjmení ) vzpomíná na svojí babičku Jiřinu Koškovou 

Moje babička Jiřina Košková ho potkávala když jezdil na koni na projížďku přes Klánovice (z Koloděj) a na pozdrav jí  pokynul rukou.

Vzpomínka na matku Vladimíru Novákovou a na Antonína Krčmáře staršího

 Antonin Krčmář starší ( zemřel ve věku 103 let 1. 1. 2013 ) 

Kdyby tyto dva lidi žili tak by si o oslavě 100 let Československa a 140 let Klánovic by dlouho vyprávěli, jak to bylo hezké a jak tady byl T. G. Masaryk na koni. Matka Vladimíra Nováková a Antonín Krčmář byli členy Hřebčína v Troji a jezdili tam na koních. Když jsem na těch oslavách byl a fotil tak jsem je oba dva viděl jak by i tam spolu tancovali a užívali si to. Mě za ně tekli slzy dojetím. Cest jejích památce     

 Vladímira Nováková na koni  ( Hřebčín Troja )